Historie všesokolských sletů má letitou tradici a jeho prvopočátky sahají až do roku 1882. Přestože se sokolské slety těší velké oblibě i dnes, stále ještě slýcháme, že jsou sokolské slety vlastně takové novodobé spartakiády. Ale to je velký omyl. Spartakiády byly naopak jakousi "kopií" všesokolských sletů, ale poplatné době a s politickým podtextem.
Rok 1882 je považován za rok prvního všesokolského sletu. Slavilo se tehdy 20. leté výročí založení Sokola a Miroslav Tyrš svolal cvičence Sokola ze všech tělocvičných jednot ke společnému cvičení. Inspirací mu byly antické olympijské hry a také turnerovské slavnosti konané v Německu. Šlo o první hromadné cvičení takového rozsahu u nás a konalo se na Střeleckém ostrově. A již od prvního sletu je i zažitou tradicí vydávat na upomínku sletový památník. Pro Miroslava Tyrše byl tento všesokolský slet prvním a zároveň posledním. Zemřel o dva roky později, v roce 1884.
Druhý všesokolský slet byl plánován o pět let později, tedy v roce 1887. Ale díky všemožným zákazům byla myšlenka na uspořádání další sletu opuštěna a byly uspořádány pouze tělocvičné závody v Českém Brodě. V roce 1891 se však již podařilo druhý slet zorganizovat. Zároveň začalo hovořit o vytvoření sletových cvičišť. Prvním projektantem se stal Ludvík Čížek. Na základě jeho návrhů se také začal po první světové válce stavět strahovský stadion. O tom, že všesokolské slety poutaly již tehdy pozornost a byly významnou události svědčil i fakt, že jej podporovala spousta umělců. Například Josef Václav Sládek složil u příležitosti konání třetího sletu v roce 1896 báseň Hoj vzhůru, pestrý Sokole. Od této doby se také začaly pro sokoly razit sletové odznaky, bez kterých nebylo možné na sletu vystoupit.
V té době byly slety výhradně mužskou záležitostí. To se změnilo v roce 1901, kdy na čtvrtém všesokolském sletu cvičily poprvé i ženy. Od roku 1907, tedy od V. všesokolského sletu, mohou cvičit na sletech i dívky a žákyně. U příležitosti konání VI. všesokolského sletu v roce 1912 byl v Praze odhalen pomník Františka Palackého. Jelikož je Palacký nazýván otcem národa, mělo odhalení jeho pomníku v době konání sletu velký národnostní význam. Vyjádřením odporu proti habsburské monarchii byl i fakt, že na slet byli pozváni hosté z Francie a Ruska, kteří byli považování za rivaly habsburské monarchie.
Pravidelné konání sokolských sletů utnula první světová válka a tak se VII. všesokolský slet konal až v roce 1920. V tomto roce přihlížel z prezidentské lóže již první československý prezident T. G. Masaryk, který pak všesokolské slety navštěvoval pravidelně. Na některé z nich dokonce přijel na svém koni Hektorovi. Slavnostní pochod při nástupu mužů zkomponoval Josef Suk. Pochod, který nesl název V nový život, věnoval Suk Sokolu. Na olympiádě v Los Angeles v roce 1932 za tento pochod získal Josef Suk stříbrnou medaili. V té době se soutěžilo i v uměleckých disciplínách. Po první světové válce se také začalo se stavbou strahovského stadionu. Na plochu stadionu se mělo vejít až 14400 cvičenců.
Prvním sletem, který se na Strahově konal, byl VIII. všesokolský slet v roce 1926. Na úpravách stadionu se však stále pracovalo, protože ještě nebyl zcela dokončen. A tak ani v roce 1932, kdy se konal IX. všesokolský slet, nebyl ještě kompletní a tribuny byly opět postaveny provizorně ze dřeva.
Cvičenci dříve vystupovali ve cvičebních úborech, které byly stejné i pro několik sletů. V roce 1932 byl vytvořen nový, dnes již ikonický dres pro žákyně, ve kterém vystupovaly ještě v roce 1948. A tak dnes stále žijí pamětnice, které v tomto dresu na všesokolském sletu cvičily. V roce 1932 se také oslavovalo 100. výročí narození Miroslava Tyrše. Zajímavostí, která stojí za zmínku je také to, že se sokolové stali jakýmsi výzkumným materiálem pro odborníky na tělovýchovné lékařství. Zkoumali například výkon srdce, hladinu kyslíku v krvi, zjišťovala se bývalá zranění a bylo pořízeno přes 400 rentgenových snímků. Poznatky, které tělovýchovné lékařství získalo, byly tak důležité, že se tato akce opakovala i v době konání dalších dvou sletů.
V roce 1938, kdy Evropou již obcházel stín Adolfa Hitlera, se konal X. všesokolský slet. Strahovský stadion tehdy nesl název Masarykův státní stadion. I tento slet má svůj rekordní unikát. Konala se zde největší mužská sletová prostná v dějinách. Cvičenci zde předvedli jednu z nejznámějších sletových skladeb vůbec. Cviky pro tuto skladbu sestavil František Pecháček a nesla název Přísaha republice. Nesla se v náladě předválečné doby a vlastenectví. Skladby, která vyvrcholila mohutným chorálem se zúčastnilo 30000 cvičenců. František Pecháček se za druhé světové války stal členem odbojového hnutí Obec sokolská v odboji a po atentátu na Reinharda Heydricha byl uvězněn v koncentračním táboře. V roce 1944 byl popraven v Mauthausenu.
Do konání všesokolských sletů pak opět zasáhla válka a XI. všesokolský slet se konal až v roce 1948. Tento slet se stal na dlouhou dobu posledním sletem konaným na území Československa. V té době již byla u moci komunistická strana a tak se sokolský slet, který vždy symbolizoval demokracii, dostával do střetu s vizí komunismu. Sokolové, kteří zůstali věrni svým hodnotám vyjadřovali zejména v průběhu průvodu svůj nesouhlas s novým zřízením a odmítli vzdát hold tehdejšímu prezidentu republiky, Klementu Gottwaldovi. Do jednot se však po válce dostali i lidé, kteří sympatizovali s komunistickým režimem. A tím byl ovlivněn i XI. všesokolský slet. Jugoslávští cvičenci se tvarovali do pěticípých hvězd a vystoupení armády bylo ve velmi militantním duchu. Po ukončení sletu členové předsednictva rezignovali. V roce 1952 byla organizace Sokol komunistickým režimem zrušena. Sokol a jeho ideály však v lidech žily dál.
Protože mnoho sokolů již po převratu v roce 1948 emigrovalo, začaly se sokolské slety konat v zahraničí. První slet se konal ve Vídni v roce 1962, následoval slet v Montrealu v roce 1967, ve Vídni opět v roce 1972 a v roce 1982, v Curychu v roce 1976 a 1986 a posledním zahraničním sletem byl slet v Paříži v roce 1990. V tomto roce převzal záštitu nad sletem Jacques Chirac. Po revoluci v listopadu 1989 začali sokolové usilovat o obnovení organizace. Díky převratu také bylo možné, aby se pařížského sletu zúčastnili sokolové žijící v Čechách.
Po dobu 46 let se na území Československa nekonal Všesokolský slet. Jeho tradice byla obnovena až v roce 1994, kdy se konal XII. všesokolský slet. Opět v Praze, opět na Strahově. Zúčastnilo se jej i 11 zahraničních sokolských organizací. Poprvé měl slet i svého maskota. Sokolskou delegaci přijal na hradě prezident, už pouze České republiky, Václav Havel.
XIII. Všesokolský slet se konal přímo v rok milénia. Součástí sletového programu byl také Běh Terryho Foxe. Prezident Václav Havel se tentokrát vydal přímo na strahovský stadion E. Rošického a sledoval zde hlavní sletový program.
XIV. Všesokolský slet v roce 2006 měl opět svou raritu. V programu hromadných skladeb vystoupili i handicapovaní sportovci.
V roce 2012 se konal všesokolský slet poprvé v Edenu v Synot Tip Aréně. Na XV. všesokolském sletu vystoupilo 11000 cvičenců ve 12 hromadných skladbách. V tomto roce se také slavilo 150ti leté výročí založení Sokola a stěžejní sletovou doprovodnou akcí byla výstava Pod křídly Sokola.
Poprvé v historii stanuli sokolští ochotníci na prknech Národního divadla, kde sehráli hru Naši furianti a zahájili tím XVI. všesokolský slet. Psal se rok 2018 a tento slet se nesl v duchu 100. výročí vzniku samostatného Československa. Konal se opět v Edenu, na stejném stadionu, ale novým názvem Eden Aréna.
V letošním roce 2024 se konal XVII. všesokolský slet v Edenu ve Fortuna Aréně. Po mnoha letech měl slet nového maskota, Sokola Pepíka. Díky podpoře médií, byl tento slet nejsledovanějším sletem v jeho novodobé historii. Celé Česko zkrátka žilo všesokolským sletem. Slet navštívil prezident Petr Pavel a předal sokolům nový prapor. Motto bylo Slet spojuje, a to se také stalo. Tohoto sletu se také zúčastnila naše jednota v počtu 61 účastníků. Celkem cvičilo na sletu 18500 cvičenců. A jak jsme tento slet prožívali, si můžete přečíst ZDE.
Další zajímavé informace a fotografie k historii všesokolských sletů naleznete také na oficiálních stránkách Sokola .... čtěte ZDE
Historie Sokola ... čtete ZDE